Pohřbeni zaživa. Tak se museli cítit tvůrci a tvůrkyně snímku Emilia Pérez před udílením francouzských filmových cen César a hlavně před vyhlášením Oscarů. Poté, co byly zveřejněny islamofobní a rasistické tweety hlavní hvězdy, herečky Karly Sofíi Gascón, by pro ně snad bylo lepší na ceremoniály ani nechodit. Doma skandál ještě celkem prošel: snímek, jehož hereckému kvartetu loni porota v Cannes přiřkla (kolektivní) cenu za nejlepší ženský herecký výkon, si ze slavnostního večera odnesl sedm Césarů. Posměchu ale ušetřen nebyl. Moderátor večera, herec Jean-Pascal Zadi, se nechal slyšet, že film by mohl vyhrát třeba v kategorii „nejlepší tweet“. Režisér Jacques Audiard nyní Karle Sofíi Gascón právem nemůže přijít na jméno. Uvolnění nakonec přineslo až parodické vyhlášení nejlepšího herce, který nikdy nezískal Césara. Vítěz, komik Franck Dubosc, při přebírání minisošky poděkoval Audiardovi za to, že ho nikdy neobsadil – bez tohoto „privilegia“ by cenu pro lúzry nejspíš nedostal.
Ze třinácti oscarových nominací Emilia Pérez uspěla jen ve dvou kategoriích. Pro Francii je to téměř národní tragédie. Média ve snaze najít cestu ven z této trapné situace začala hrdě psát o francouzských koprodukcích. Kupříkladu animovaný snímek Kočičí odysea, ověnčený Zlatým glóbem, Césarem a teď i Oscarem, sice natočil lotyšský tvůrčí tým v čele s Gintsem Zilbalodisem, ale vlastně je taky „náš“. Leckdo se přitom možná musel nejprve podívat na mapu, aby si připomněl, kde Lotyšsko vlastně leží… Stejně tak jsou Francouzi pyšní na úspěch „jejich“ brazilského filmu Navždy s vámi (od režiséra Waltera Sallese). Pořekadlo „Co je doma, to se počítá“ podle všeho platí i v kolébce kinematografie…